Když jsi smutná

Když jsi smutná, tak se nebe náhle ztrácí,
oblaka se šednou a obloha burácí.

Když jsi smutná, tak i růže už se mračí,
rostliny vyblednou a do země se tlačí.

Když jsi smutná, tak vítr střechy bere,
písek se zvedá a do očí se dere.

Když jsi smutná, tak se voda černě kalí,
pít už se nedá a přes domy se valí.

Když jsi smutná, tak mě oheň prudce šlehá,
spaluje okolí a po střechách si běhá.

Když jsi smutná, tak smutní duše má
oči se zalesknou velkýma slzama.