Touha a žal
Touha a žal
to nemůže pohled očí nahradit.
Slunce a jeho život dávající zář,
nezastíní úsměv a tvou tvář.
Kometa a její tajemný závoj,
jak tvé vlasy co dají touze náboj.
Drobné srpečky měsíce,
ouškům tvým doteků věnuji tisíce.
A co dál?
Polibků pár bych si vzal.
Pár a nebo snad víc?
Tvé rty líbám i líc
Proč, proč je to jen sen.
Lítost a žal co dere se ven.
Křičím a slyšet mě není.
Tomu já říkám utrpení.
Moc bych Tě chtěl . . .
Komentáře (5)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk
Zastavárna? Tyhle kšefty taky nejsou pro mě :o)
já otvírám brány - buď vítán, kdo jdeš s dobrem :o)
a kdo neseš něco jiného na bedrech naloženo,
odlož si na zápraží, budeš mít odlehčeno :o))
A vážně - téma na chvilku povídání ;o)))
Báječný zbytek dne, už jsem v klusu k autobusu :o)
13.09.2005 15:45:00 | Cecilka
Máš pocit, že sdrdce se dá dělit na parcely?
Někomu "sausfork", někomu metr celý?
Takhle má buňka nikdy myslet nezkoušela...
snad abych pro potomky "réservé" zařídila! :o)))
Moc děkuju, človíčku... nejen za úžasný komentíky,
ale hlavně za radost, usmívání a pohlazení, co dávají... parapapá :o)
13.09.2005 15:13:00 | Cecilka
:o) No, takové pokání by tě asi těžko usmířilo
(a mám ho schované pro poštu jiným směrem ;o)
snad stačí, že se mi tvá dílka teď přečíst podařilo
a ke každému můžu napsat: SKVĚLÉ! :o))
13.09.2005 14:50:00 | Cecilka
Vesmír se snaží plnit přání,
když "chceš", tak žiješ ve "chtění" ;o)
pokud smím směle dát radu ježibabí,
tak snaž se o snů plnění :o)))
Krásná básenka, překvapuje mě, že některé mi utekly, pokorně se kaju :o)))
13.09.2005 14:25:00 | Cecilka