Jedna pěkná hra

Tahle hra mě už nebaví, co takhle zkusit něco jiného?
Ty víš nejlíp co myslím-hra na bezcitného!
Tvůj nechápavý pohled už mě nepřekvapuje.
Vždyť je u nás na denním pořádku, s otázkou co mi je?!
Mel by sis na něj zvykat, jinak to nebude.
Je mi tě tak líto, ne však pro tvou hloupost,
spíš pro tvoji nekončící ubohost.
Takovou povahu, já nechtěla bych mít,
já sem sice mrcha,ale to už každý ví.
Ubližujeme si navzájem-toť asi náš osud,
nemyslím si že to bude jinak než bylo doposud.
Protiklady se prý přitahují,ale tohle je i na mě moc!
Proč najednou chceš mít nade mnou tak velikou moc?
Já potřebuju volnost, to ty přece víš,
na volnost jsou křídla a ne ten tvůj bič!
Chápeš to dobře hra skončila-je KONEC!
Dál si dělej co chceš, pro mě si jen BLBEC!