Píseň ranní

Pro člena jedné kapely,
co hrál teď u nás v neděli
a moje srdce z něho šílí,
kdo ví, nač myslí a co sdílí.

Pro jeho vlasy havraní
a prsty, co jsou na hraní,
teď můj hlas křičí do šera,
ráda bych Tě zas slyšela.

Pro jeho rety, co cigaretou voní
a pro holek pár, co slzy pro něj roní,
pro chvíle plný pohody a smíchu
a chvilky snový plný hříchu.

Pro jeho oči, co pohledy nás hladí
a jeho gesta, kterými nás svádí,
pro ruce, kterými struny na kytaře ladí,
zpívám já svojí malou píseň ranní.