Nedívej se zpátky

Poslední slova, bolest z nich čiší, a já vědět chci proč?
Vše do hry jsem už dal, dál hrát nemám oč,
bylo ti to míň než nic, tak světe se toč,
karty skládám, končí se hra.

Konec mezi námi, ukrutná, ty pláčeš však dál.
Pro každý polibek, pro vítr, co nám vál?
Chvíle přišly pro nás, kterých tolik jsem se bál,
tak nač plýtváš na mě smutkem?

Jen vzpomínka, která hlavou nám proletí,
jednou zhasne, snad den to bude trvat a snad století,
jen nečekej už kouzlo lásky v poupěti,
vyšla jsi cestou, co křižovatky nemá.

Odešli jsme z lásky zahrad rezavými vrátky,
tys chtěla a já pak musel skončit náš sen krátký.
Jakmile jsi cestou vyšla, už nedívej se zpátky,
nenajdeš nic, co jsi znala…