Navždy opuštěn.

Je tomu jen jeden den, co tu smutně sám sním sen.
Ty jsi mi svým odchodem dala vypít číši pravdy.
Na křídlech tušení odnesla jsi letní den,
jenž hřál mě spolu se sluncem co tetelil se v srdci,
jak kotě v klíně, já nevěděl že navždy.

Je tomu teď právě rok, co tu smutně sám sním sen.
Ty jsi mi svým odchodem vzala každý nový den.
Tak tu v krutém poznání pláču nad svým osudem,
opíjím se kalichem hořkosti a poznání.
Já zůstal jsem opuštěn a myslím, že navždy.