Pro Martinku

Pořád mi v hlavě zní tvá píseň,
proč na srdci mám tíseň.

Proč nemůžu se smát,
to snad na pravdu nemůže se dbát.

Snad mi srdce uteklo pryč,
daleko,daleko zahodilo klíč.

Místo odpušťení,radu,
místo pravdy zradu,
místo pocopení bolest,
místo pomoci,neřezt.

Vím,že nechceš odpušťení,
já zas nechci krásný snění.

nevím co si myslet mám,
kdo mě radu dá...

Chci ti odpustit a pomoct,
chci říct pryč necho´d.

Kdybys věděla jk se cítím,
po míru teď dychtim.

a nebo snad po tobě,
nikdy po našem hrobě..

Bolest mě zaslepila,
chci abys mi odpustila,
a zárověn se poučila,
a lhát se neučila..

A tak prosí modpusť nám,
ať zase v ledničce tě mám...