Povodeň

To dlouhé čekání na spoustu
krásných dní
a k čemu je čas
když stejně umíráme opuštění
každý se pyšní budoucností
ale sny nás stejně opouštějí
tak jako ty kterým jsme oddaný
jsou jako ničivé povodně
příjdou aniž bychom chtěli
a ve velkém zaplňují vše
na čem nám záleží
a pak odcházejí a
zanechají spoušť
se kterou se nemazlí
vemou věechno i naše síly
to teplo co dával nám domov
ve kterém jsme spokojeně žili
ti co jsou silní bojují
a začínají hledat další energii
co jim kamarádi dodávají
a ta stále silí
proto se nechci trápit
a se svými přáteli se bavit.