Nenávidím

Nenávidím tyhle stavy, když nevím kudy kam,
proč svět je takhle uspěchaný, proč já pořád utíkám??
Honím se za láskou, jak blázen vypadám,
pak osud mi přihraje kluka a já jak v nebi si připadám.
Chvíli je to pohádka, nádherný sen,
za měsíc ti řekne: "Holka, čert tě vem"
Nač lidi mají vlastně duši??
Na lásku?? Vždyt ta je jen mučí..
Moje srdce už skutečnost tuší,
že nenávist, smutek..-to světu sluší.
Člověk si řiká, tak tohle je snad to "PEKLO"
Jó, ale neboj, to ti ještě neuteklo.
Jsou věci horší než zklamaná láska-
srdce se zahojí, vždyť byla to jen sázka.
Sázka s osudem, kterou nemůžeš nikdy vyhrát.
Tak přestaň "umírat" a koukej se usmát.
Čas letí dál, ty poznáš nové lidi, tak tolik nespěchej...