Boj o lásku

Bojujem s oblaky
a ty se množí,
mezi vojáky
- nad sto tisíc růží -
tolik srdcí nestačilo dát,
padli mnozí muži,
jež chtěli jsme milovat.

Nebe se během chvil
zabarvilo krví,
i ty ses zabarvil
a tehdy jsi pravil,
že nemá smysl bojovat.

Teď neřekneš nic víc,
teď slyšet bych tě chtěla,
však nevíš, co mi říct.
A měsíc svítí si tu
- ta kudla do pocitů -
jsi jen z dávných mýtů
a já nevím,
nevím, zda jsi žil
a teď nejsi tu,
tys to nebe zabarvil.

Bojujem proti době
a ty říkáš,
že nemá smysl bojovat.
A myšlenka v černé róbě,
ta umírá jako poslední
- ani netuší -
jak jsi uměl milovat.
Den z korálků vášní,
den z korálků křivd
- ten den nevšední -
a lidé si moudří
a krásní,
a ty říkáš, jak dlouho budeš žít
- bláhové -
co delší je
- snad život?
- snad smrt?
- stejné jak vločky sněhové
- je to voda
- je to kříž
je to vše, co bodá
a do srdce ryje mříž
a ty jsi ten první vrt,
copak mě neslyšíš?
- nevidíš ani necítíš-

Asi to má tak být,
snad jiné by to bylo,
kdybys teď mohl
- promluvit -
kdybys mohl se mnou žít

Mám v tobě pár vzácností
- vzpomínky na tebe
- jsou to už zvyklosti -
jen to zamyšlené nebe,
když jsi se smál,
když jsi tu byl
a to nebe zkrvené
- jeho pán si tě vzal -
- vzpomínky znavené
- dny barevné
vzaly mi tě
oblaka zkrvené
- rudé labutě -
dny a hodiny...
...roky (zkurvené)*
Ty jsi byl jediný
a nic nebude jiné
- už ne -

(*víš, že nemám ráda sprostá slova)