A Tys nepřišel

Ponuré tóny flétny se rozeznívají
v tančícím tichu
ruku v ruce se samotou,
holé koruny stromů
se vpíjí do půlnočního nebe,
pláče …

A Tys nepřišel.

Slíbila mi
hvězda nejjasnější z hvězd
svézt se ve Velkém voze,
čekala jsem na Tvé kroky,
chtěla jsem Ti darovat noc…

A Tys nepřišel.

Promlouvalo ke mně Slunce,
zahalilo mě svými pažemi
a nechalo zářit s ním…
Ale bez Tebe mi bylo
i celé království Sluneční málo…

A Tys nepřišel …

Nač slýchat nejlíbeznější tóny,
k čemu nechat si padat do dlaní
nejjasnější hvězdu oblohy,
neb tančit se samotným Sluncem,
králem vesmíru,
když nemůžu být s Tebou…?

…to Ty jsi moje všechno…