Tulačkou napříč láskou ve verších

Vážně mám pocit
že tiší mě pravidla
že spoutanej oceán
promil stavidla
trochu mě mate
ten chrlič na přídi
a pravda že člověk
pro oči nevidí

chci sypat ti do dlaní
labutí pírka
chci uspávat příběhem
chrliče i snílka
do kornoutů chytat
pampelišek třpyt
sypat ti ho do očí
za sluneční svit

vím jak to chodí
zas zklamou mě mé ideje
zas šedočerná realita
mi vezme kousek naděje
jsem tulákem mezi řádky
mezi slovy snivých knih
co nenacházím v lidech
to marně hledám v nich