Jed v systému lásky
Jed v systému lásky
Anotace: nemoc i předrozvodové období je nekonečnou inspirací pro podobné básně
jako zubatá kola
tak těsná, jako láska k dětem
rozbitý zas volá.
Ochozené zoubky klapou
odchod - pryč - odchod - pryč,
jdeš depresí jak vatou
láska - kýč - láska - kýč.
Zasel jsi do systému rodiny
jed slabošství a scén,
kdo je bez viny, kdo bez viny,
tak na nás hůl vem.
Dítě křičí - už nepřijdu
nebo jdu pryč, jdu pryč
nebo já se zabiju -
bože, znič to, znič!
Ta slova proher a scén,
ta slova plná jedu,
co rvou mi z těla srdce ven
a hnout s tím nedovedu.
Plazím se sama v sobě,
abych vyšťourala lásku všechnu,
jíž jsem schopna k lidem, Tobě,
občas se však z místa nehnu.
Tolik bych ráda příkladem byla
lidem prázdným, bez lásky,
však rodina jakoby se rozbila,
mučí mě nekonečné otázky.
Proč dítě dokáže tak zlé být,
proč muž tak bezcitný,
proč na mě nemůže zbýt
oharek pochopení nezbytný?
Proč přežívám stále rozervaná,
přátelstvím a pomocí chudá,
pro jiné stále rozebrána,
pro sebe často druhá.
Jiní - jen když dávám,
chtějí mě a berou,
když sama v sobě prohrávám,
pomoc dávají mi levou.
Manžel dupne si a zatlačí
mě hlouběji do samoty,
to, co dělám, nestačí,
libuje si ve světě hluchoty.
Flegmaticky uniká
všem signálům varovným,
city si zamyká
před mým zrakem hladovým.
Tak si občas umírám
zanesena toxiny,
pak zas vstanu, nevnímám
- vždyť, kdo jsme bez viny
v neumění lásky,
... vždyť, kdo jsme bez viny
v neumění lásky.
Komentáře (12)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Levandulová: Krásné, dlouhé, čtivé, bolestné básnění je to cos vytvořila.Nebyla jsem sice nikdy vdaná, ale žila 3 roky s přítelem a jeho dítětem ve vlastní péči, kdo se asi o kloučka staral víc je asi jasné...přesto jsem po rozchodu měla zakázáno ho vidět, ta bolest byla hrozná. Jen jsem tím chtěla říci, že když čtu v jiných životech tak to pak pomáhá, člověk si uvědomí, že musí být silný, ne se sebelitovat,nejsme chudinky, to jen všichni občas máme bolest. Jsem ráda, že jsi našla hledané.
12.09.2006 15:08:00 | Jahudkka
Moc děkuji za Tvá slova, velmi si jich vážím, zahřála mě na duši a srdci. Děkuji Ti. Jj, já tu měla víc básní, od svých mladších let až po teď, bylo jich něco málo přes sto. Ale smazala jsem je, chtěla jsem a pořád tak nějak chcu odejít. Pár lidí mě tu ještě drží, drží mě jejich básenky.... díla, v kterých se aj dost poznávám. Tvá budou patřit mezi ně. Dnes už moc nemám síly, náročný den, bolesti ... zítra vše doženu. Hezký večer a dobrou a klidnou noc.
09.09.2006 00:24:00 | NikitaNikaT.
Ahoj, děkuji za moc milé komentáře, tahle báseň se mi líbí, tedy je pro mě smutná, ale líbí se mi, jak je napsaná.
"Proč přežívám stále rozervaná,
přátelstvím a pomocí chudá,
pro jiné stále rozebrána,
pro sebe často druhá.
Jiní - jen když dávám,
chtějí mě a berou,
když sama v sobě prohrávám,
pomoc dávají mi levou. ..."
- tak toto mi připmíná tak nějak mě.
Teho komentu od Tanecnice si nevsimej a neber na váhu, co píše. Všechno je jinak, bohužel tento nemocný člověk se nedá už nikdy vylečit. Asi se nemůže smířit s několika věcmi, které tu nebudu psát. Jak se říká"někdo to ods**** musí" proč bych to nemohla být třeba já. Su jen náhodná. Nevadí, jde o zvyk.
08.09.2006 23:05:00 | NikitaNikaT.
smutné,ale hodně se mi to líbí...jen doufám,že to už je dávno pryč...:-)
08.09.2006 13:38:00 | Sawati
Snu: moooooooc děkuji za komentáře! Já vím, že jsem dnes na jiné cestě a šťastná, což považuji za velký zázrak... ale... tyto básně jsou můj život, i když už to BYLO, patří to ke mně a já jsem ráda, že se s vámi můžu o své životní pohledy, pocity a city podělit...
Děkuji i Tobě Šmudlínku... a vůbec - VŠEM!!! Musím konstatovat, že pobyt zde mezi vámi mi velmi občerstvuje duši :-)
08.09.2006 09:40:00 | Levandule
Některé výrazy(a je jich tam poměrně dost) jsou prostě FAMÓZNÍ a tak dávám plný počet.
08.09.2006 09:03:00 | smudlinek
Je to sepsáno v hezky plynoucích verších-i když obsah je tak závažný.Já vím že se dobře radí,hůř koná, ale musím:už na to zapomeň a nech to plavat.Jsi přece na nové lepší cestě.
08.09.2006 08:21:00 | s.e.n
Lavina pocitů... jedním tahem psaná...
a jedním dechem přečtená...
je tady pravda tolik, tolik bolavá
vyřčená...
Ještě, že váha nepoklesá
na jednu stranu napořád...
zakrátko srdce zase plesá...
jen "něco" musíme si z toho brát...
08.09.2006 08:05:00 | Cecilka
.... jeden z páru má vždycky rád víc, a láska .... ta je zažraná podkůži potvora víc než dehet ...
Přežít ... a žít !!
08.09.2006 01:43:00 | HarryHH