Dva andělé

Vše kolem se pohybuje v páru a ve dvojicích. I my se prý skládáme ze dvou částí, z těla a duše. Mám tušení, že každý má dva strážné anděly. Modrého anděla duše a druhý stráží tělo. Vím o nich, ale jeden o druhém netuší. Pouze na sklonku života počnou vystupovat z mlhy a zapláčí nad tím, jak dlouho byli zbytečně sami. V den poslední se opět rozloučí a rozejdou se, každý jiným směrem. Modrý splyne s oblohou a druhý se rozplyne ve vůni květů.

Kolik máme andělů strážných
v krocích svých?

Jen o jednom víme a netušíme
že jsou dva
ten první v duši těla
s druhým
co bdí nad duší modrých snů.

Dnes může rozhodnout
má duše snící
o tom že v ruku duše těla vloží
sirky k spálení mostů starých
a já vím
že v té době čas zastavím
navzdory všemu
co bylo před mosty.

Ten den se setkají
čtyři andělé strážní.
Dva tví a dva mí.
První pár usne ukolíbán
slovy modrých cherubínů
a ti druzí v klidu spočinou
v náruči své
a křídla odloží.