dopis

nosím s sebou dopis
už nějaký ten čas

není moc dlouhý
sotva 4 stránky

o to však nejde!

je od NÍ!
mé paní?

chvíli se směje
chvíli pláče

je to vyznání ze sebe sama
co potěší a zabolí zároveň

slova díků, slova přání
leč žádné pocit žalu nezahání

co mé já udělá?
v hlavě myšlenka nesmělá
která týká se toho anděla

duše odpoutává se od těla
a letí přímo k ní

však uplyne nějaký ten čas
než uzřím ji smát se zas

zda vůbec

...

přiznávám se docela
udělal jsem co se nedělá
poranil jsem toho anděla

chmurným myšlenkám propadám
nechtěl jsem,
přísahám

...

prosit budu o odpuštění
bych neskončil v koši zapomnění