Vzpomeň si

I přes poslední společné večerní hádky
Všechen život dala bych za ony pátky,
Sbohem člověku jsem dala na vždy,
Vím, že tím zavinila jsem dvě vraždy,

V představách vracíš se mi do života,
Možná, že vadí mi ta provinilá nicota,
Hluboké studánky na mne upřímně hledí,
Vzpomínky ty na tebe neutajím, ty neposedí,

Tak už naposledy šeptám snad uslyšíš,
Že tak jak mě všechno trápí ani netušíš,
Usuším slzy a zahojím bolavé šelesti,
Tohle byla minulosti daná v bolesti.