Nelze se nadechnout
Nelze se nadechnout
mě, lásko, vždycky zlomí...
Už měsíc čas ti nevychází...
Proč u srdce ustavičně mrazí?
Možná chci toho asi příliš,
tak řekni… Prosím! „Ty se mýlíš!“
Vždyť já se, lásko, strašně bojím,
že ani za malou chvíli ti nestojím!
Tak stále velmi smutno je mi...
A nevím, zda se něco změní...
Taková láska strašně bolí...
Nejistota mě jednou skolí...
Umírám za živa, nelze se nadechnout,
že už mě nikdy nechceš obejmout…
Komentáře (9)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Tak i tahle se mě hluboce dotýká...Přeju Ti, ať najdeš ve svém vztahu klid. Možná to ale bude spíš mimo něj...Alespoň takové mám zkušenosti s podobnými pocity...
02.10.2006 20:42:00 | Isobel
Zvláštní - asi všichni jsme to prožívali, proboleli a popsali, ale stejně je to při své stejnosti pokaždé jiné...
15.09.2006 13:30:00 | G.P.
Píšeš mi ze srdce... :-) naštěstí jsou to mé pocity minulé... :-) Totéž přeji i Tobě.
15.09.2006 12:21:00 | Levandule
...ona to vlastně ani básnička být nemá,viď ...
...čekání je faq na prd a ztracený čas ...
15.09.2006 10:12:00 | WhiteSkull
Milostné téma určitě osloví a bodne do srdíčka, avšak užití rýmů (sloves) je více písničkové nebo překladové. V básních mi to připadá příliš jednoduché.
15.09.2006 10:08:00 | Smilník
Pěkný. Taky jsem něco takového prožívala. Čekat se ale nevyplácí. Čekala jsem takhle na dva kluky a nakonec to byl jen ztracenej čas, protrápený mládí. ( I když asi ještě uplně stará nejsem :-)
15.09.2006 09:30:00 | melebele