Užírání samotou

Plazím se a tělo drásám o ostré trní,
v okovech stesku a smutku,
ďáblův posel, černá kočka, z dáli vrní,
samota požírá mě vskutku.
Štiplavě krvácí na těle mi rány,
srdce mě z toho všeho bolí,
sám v černém koutě, kolem vrány,
stesk chci zahnat holí.
Smrt a zoufalství nesou opeřenci černí,
nad hlavou vichr fučí,
černí letci,paní své, samotě, jsou věrní,
v hlavě mi z toho všeho hučí...
Vrať se má lásko,
jsi náplní a radostí ze života,
sám se tmy i bojím, vrať se krásko.
Bez Tebe, ovládá mě nicota
a loučení vždy rve mi srdce,
vím, že vrátíš se,
ale bolí mi to přece...