Vějíř
Vějíř
když sálu oslnil nás třpyt
noc mnohou protančili spolu
Však masky nelze odložit!
Již poslední fanfára zněla
a vějíř mi tvé oči skryl
jen paměť láskou otupená
tvých básní zachytila cíl
Ten vějíř měl být znamením
jak v historickém filmu
u cesty sypané kamením
kde alej končí jilmů
Do lásky se halíc pavučiny
když zlatá povolila klec
nás měly skrýt těch jilmů stíny
... jsem romantik a bláhovec
Jen vějíř z básní skládaný
teď pro vzpomínku mám
do srdce tvého dvorany
když vstup byl zakázán
Tak kámen sám na sebe hodím
jak podvedený Mefistem
když vlnou výčitek se brodím
řeky zapomnění řečištěm
Však vždycky v čase karnevalů
v tom městě nad mořem
já u našeho zas sedím stolu
a čekám tu dámu s vějířem...
Komentáře (11)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
A co když dáma nepřichází,
skryješ snad svou smutnou tvář?
Tu masku spatříš,vějíř v ruce,
očí nepřehlédnutelnou zář..
12.11.2006 19:05:00 | Lucijena
..četla mi ji už Cecil (snad když jsem byla v nemocnici) a dost mě uchvátila!! teď, když jsem ji znovu v poklidu četla..musím před tebou smeknout ó pane..
09.10.2006 17:27:00 | šuměnka
Jako "romantik a bláhovec" mi sedíš daleko víc, než zabíjačkový řezník :-)
04.10.2006 23:01:00 | G.P.
Hluboká poklona pro zážitek z tvých slov. Ne já nebudu v odpověď veršovat...tvá slova ať znovu pro hloubku všeho znějí...třeba jsi bláhovec a romantik!!! Bravo!!!
01.10.2006 13:26:00 | Mirka Hedbávná
Je smutná a dokonalá, a Cecilku se Šuměnkou prostě nepřekonám - nejsou to skvělé komentátorky? :-)
29.09.2006 14:52:00 | Levandule
trochu jsem se nudila, tak sorry...dnes jsem ve stresu, snad někdy jindy.
22.09.2006 12:08:00 | Jarky
je nádherná..durdím se že mi ta astrální potvora vzala téma ke komentíku se vším všudy..je to mnohdy věc..mít totožnost před sebou..ale budu improvizovat:
..až u stolečku sedět budeš
a vějířem se ovívat..
tak z dálky příchod zvěstí hudec
a hudba teskná začně hrát..
..pak možná se ti jenom zlehka
o tvář tvou zjemna ovanu
do reje přec jsem trochu křehká..
však na vzpomínku zůstanu!!! :o))
22.09.2006 12:07:00 | šuměnka
Až na karneval vypravím se,
tak pak si vějíř pořídím...
z ptačích per, co v lese poztrácí se,
svážu ho vláknem pavučin...
Až na tu veselici slavnou
se kvůli tobě vypravím,
pak natrénuji chůzi ladnou
a svátečně se nastrojím...
Kapradí v účes lehce vpletu,
možná i větev z vrbiny,
na krk hned vedle amuletu
natrhané jeřabiny...
Až na tu veselici slavnou
na svém koštěti odletím,
s vějířem budu skorodámou
navzdor prožitým staletím!!
:o))
22.09.2006 11:31:00 | Cecilka