Čekám na ten den,
kdy řekneš mi do očí,
tvůj jsem jen,
srdce mé se plahočí,
rozumu otročí,
nechci být už rozumná,
budu svá,
utečme tedy realitě,
ke královně světa,
sami dva,
obklopme se čistou rozkoší,
těla lásku rozhoří,
navzájem se provedou,
bouří očistnou,
dotknou se pocitů,
nebeského blankytu.