Zrození v bodlácích
Zrození v bodlácích
Anotace: šuplíkovka z manželství ... rodím se z manželství zpět ke svobodě...
do dlaní skal a květin,
k Bohu se věčně modlím,
a stejně nic stále nevím.
Jdu dál v šlépějích zítřků
protkána svými touhami,
rodím se v hlučném křiku,
co jiného zbývá mi.
Co jiného zbývá,
když srdce zmírá v bolestech,
pláče a slepě se dívá
po všech známých zdech.
Ta kamenná zeď jež vyrostla
z Tvé nepéče o mou lásku,
bodláky již porostla
a má pichlavou masku.
Zeď je mezi námi vysoká
jak emoční výkyvy Tvých nálad,
já potkala u ní proroka,
ten odhalil několik záhad
našeho vztahu.
Někdy mám sto chutí říct -
Ty bezcitný vrahu
mé mnohaleté lásky -
ale nechci se splíst.
Co když jím nejsi?
Z křeče svých dnů se rodím
do dlaní skal a květin,
k Bohu se věčně modlím,
a stejně nic stále nevím.
Komentáře (16)
Komentujících (15)
Doporučit
Tisk
..tak to je poklona..ale jak tak koukám..taky jsi pěkně srdíčková..a nebudeš nám tuším lhostejná :o))
27.09.2006 21:48:00 | šuměnka
Tak, tak, Mourek má pravdu ale odklidit to kamení dá práci. Znám to. Dlouho jsem na literu takhle nebyla, je tu mnoho nových "psavců" i čtenářů. Diky, že jsi se zastavila.
27.09.2006 20:34:00 | Hančí
No, co dodat...je to naprd, když už to je až takhle...jenže každá rada drahá...a ty jsi to už vyřešila...takže ...úsměv :-)
27.09.2006 14:36:00 | no
Možná,
když zeď ještě moc veliká není,
dá se uvažovat o jejím zboření.
Tahle asi už byla moc tvrdá, chladná, železobetonová...
27.09.2006 13:35:00 | Mourek
paráda...báseň prostě dokáže vyjádřit vše i s těmi pocity, které v normálních slovech většinou chybí:-)
27.09.2006 11:23:00 | Marianka
Život je občas boj...ale podle toho méně hezkého alespoň poznáme, až nás navštíví opravdové štěstí a omotá nás svými paprsky :-)))
27.09.2006 10:09:00 | ZZuzkAA
Mácho, vůbec ne, vždyť píšu v anotaci, že je to šuplíkovka.
Šmudlínku, tos mě teda dostal - že z toho cáká život...jo, asi to tak nějak se mnou je. Víc než dokonalé rýmy jde ze mě v básních ten život... :-)
27.09.2006 08:10:00 | Levandule