Tvá krása i snům se vymyká
A má duše se zalyká
Touhou po Tvých dotecích –
Ale v srdci Tvém je sníh.
S Tvou krásou –
Tou duševní –
Láska nikdy nezevšední
Já milovat Tě věčně budu
Ne pouze zahánět nudu
Tvá krása –
I ta fyzická –
Dokonalá, nelogická –
Já umírám v těch představách
A na hlavu si sypu hrách
Když vím, že nikdy nedostanu
Přístup k Tobě, sama zůstanu
Bez Tvých něžných dotyků
Bez hřejivých polibků
Tak hrozně to bolí, že...rozervaná s pohledem dolu za gravitací svých slz a stejně pokaždé zvedneme hlavu, abychom zas uviděli jinou krásu a možná tisíkrát krásnější...protože jsme silné ikdyž pláčeme.