MÉ PŘÁNÍ

Stmívá se v aleji,
světla oken ve tmě zanikaj,
neboj, vůbec nic se neděje,
snad jen tvé slzy možná trochu vynikaj.

Děti už šly dávno spát,
spánek ty máš taky rád,
nemusíš se stydět,
nemusíš mi lhát.

Můžem spolu po tmě jít,
víno z lahve rovnou pít.

Nebe je čistý a hvězdy se odráží na okraj silnice,
pojď sednem si do trávy,
vedle té lavice.

Já ti musím něco říct,
proč mě lásko neposloucháš,
proč se díváš na měsíc.

Tahle hra mě nebaví,
nemá žádná pravidla,
nesmíš dělat cokoliv,
to, co by si dělat chtěl,
musí být souhra obou našich těl.