Jeden malý zázrak

Tvoje vlasy jsou jako pruty jemného,chladivého vánku.
Tvoje oči jsou jako hluboké studny,
třpyticí se jako horská voda protnutá paprsky slunečního svitu.
Tvoje uši jsou jako odliv,který odnese mé myšlenky k Tobě.
Tvůj nos je jako jeskyně,která cítí vůně světa.
Tvoje ústa jsou sladká jako zralé,šťavnaté jahody,které jednou ochutnám.
Tvůj krk je hebký jako chmýří kuřátka co nikdy nevyroste.
Tvoje ruce jsou jako větve břízy,která mě hladí svými listy.
Tvoje ňadra jsoujako pohoří,kterého chci dosáhnout ještě za úsvitu.
Tvoje břicho je jako velké jezero,po kterém chci plout na své jachtě.
Tvoje hýždě jsou jako pevné jako skály a přitom pružné jako stromy ve vychru,které chci nejednou hladit.
Tvoje nohy jsou opálené jako stoletý písek na sahaře.
Ale tvoje srdce je prázdné jako tma,kterou vidím,když zavřu oči.
Je také ale nekonečné jako oceán,který můžu přeplout nebo se v něm utopit.
Nech mě ho přeplout.