Milenka téhle noci a hotelový pokoj

Milenka jež do rána
mezi věcmi blahobytu a sny
kam ona byla pozvána
kde sama tuší co se smí

a může..
polaskat jen mladé růže

My věrni zůstanem
když tvář ti zakryje v záři
noc.. té lampy co krášlí den
a do tmy září

S myšlenkami oddána
k cudnosti jím vyzvána

a platí

když den se zkrátí
v malý srpek měsíce
jež se ztratí
záhy pod oblaky
jichž jsou tisíce

jak hvězd kolem dokola

A vlasy
volně vadnou po okraji postele
v nich chtivé časy
a zášť
s prsty propletou se, než samota jim ustele
Bez pohlazení půjdou spát

Tvary malých obdivů
náruč tichých odlivů..

Tvůj příliv citů srdce
trpce chutnává
Tvůj příliv s novou fantazií
když vzápětí tě opomíjí

nechej v klidu s vlasy usínat
než počne zkomírat..

Milenko téhle noci
nenominovaná do role
nepomilovaná z nevole
dvou zatoulaných světů