Samota

Chvěji se zřejmě po celém těle,
trochu nesměle, zavřená v cele
Tvé lásky. Zmizely starosti
a vrásky.

Naplněná tou touhou Tvou,
"si voda,čo ma drží nad vodou".
Jsi víc než voda,jsi náhoda
mých nových dní,
zbavil´s mě strastí, zažívám slasti
nevšední.

Mám krásný strach,prý se jen tak jiskří-
-pamatuješ? Avšak byli jsme málo bystří.
Zase se chvěji po celém tělě,
naše oči byly jen do sebe zahledělé.

Mám strach a jen prach a
vzpomínky zbyly
na ty dny pro mě příjemný a milý.
A taky pláč do polštářů,
tváře posměchářů.
Už zas vím,jak je samotářům.