Sokolem býti

Já chtěl bych sokolem býti,
rychlá a lehká křídla vlastnit,
ostrý zrak hledící v dáli míti,
nésti se se nad ránem, kdy začíná se jasnit.
Měl bych v dlaních celý svět,
hledat bych Tě mohl kdekoli
a přinésti Ti rudý květ.
Rychlost a hvizd by letěl v okolí.
Nemusel bych čekati až zpět se vrátíš,
avšak opeřenec rychlý nejsem a nebudu...
Proč dobo časová, proč se nekrátíš?
Rád na Tebe a Tvé srdce chvilku počkám,
na Tvou krásu a lásku myslet budu,
ještě pár dní a zase se mně vrátíš zpět...
Má vílko spásná a zářivá, té doby se dočkám.
Mé srdce čeká tu na Tebe,
v černém koutě tiše mlčky sedí,
chci vidět modré Tvé oči, tyrkysové nebe.
Opětujeme si lásku a naše oči to dobře vědí...