Hrob mého srdce

Kdybys byl skutečností,byl bys život můj.
Nadějí tou, co neumírá,tak neodcházej, stůj!
Dostal ses, kam nikdo jiný,
až na hrob mého srdce, až do mého snění.

Pramínky krve stékají, na polštář slzy padají.
Bolest a zoufalství nikdy nečekají.
Bledé světlo svíček, třpyt tvých stříbřitých očí
pro mnohé začíná, pro nás dva končí...

Zvadla růže, zbylo trní.
Tady je všechno mé zbytečné snění.
Hrob mého srdce se zavírá,
světlo v tvých očích umírá...