Láska-štěstí nebo neštěstí?

Kdybych tě tak strašně moc neměl rád,
kdyby mě každá myšlenka na tebe,
když nejsi semnou nebolela tak jako ve chvíli,
kdy jsem sešlý jak smutek sám,
zkoufalej jako brouk uprostřed hořící louky,
jako poslední trosečník na rozbouřeném moři,

netopil a netrápil bych se v nejistotě,
moje oči by se nazalívaly hladinou slz a
srdce by bylo jako z kamene,
který nikdo a nic nezraní,
co ničehož a nic nebolí.

Tehdy ukradený byl by mi celý svět.
Krutý a šedivý, co teď šeptem mne zraňuje a
vrývá mi bolestný tesk do nitra a
já zžírán tím vším často jen bolest snáším a
v duchu prosím ať se vše změní,
ať zázrak mne vytrhne z hrozného snění.

A to co v mém srdci ožilo tebou,
Drtíc si zuby a s vroucí krví jen doufám,
že černá předtucha zůstane mýtem,
že nikdy neprojde lásky tvým sýtem.
Že je nezlomí.
PROSÍM!