probouzení
Déšť voněl…po tvých očích
Z oblohy padaly stovky kapek a každá šeptala tichou pravdu.
Déšť voněl…a chodník se rozpíjel.
Roztýkal a ztrácel obrysy. Stejně jako já…když se podíváš
Déšť voněl…a deštník byl na nic.
Byl děravej… snažit se nemít rád je těžký…
Déšť voněl a pomalu mě topil…v oceánu tvých očí.
Blues dnešního rána rozmíchávám v hrnku s kávou
Kovovou lžičkou točím kruhy na hladině a snažím se zapomenout
Na to dnešní ráno
Zdálo se mi že spíš
Vedle mě
Ale spíš
to byl jen sen
A to rádiový blues mi tě sebralo
A tak míchám a točím kruhy a setřásám ze sebe ten pocit
Že tě mám ráda
Komentáře (1)
Komentujících (1)