Osudová

Byla jsi jen jeden malý střípek,
ale pro mě,ten nejkrásnější kvítek.
Časem jsem Tě poznával,Ty mě,
stala ses mým snem,
toužil jsem po Tobě každým dnem.
Jeden den byl ale osudový,
píšu jen deset písmen:JÁ TĚ MÁM RÁD!
To jsem však netušil,že mají mocnost jako ten nejjedovatější had.
Proč je tak hořký ten jed,
když Ty mi teď říkáš:Já tebe ne.
Byl to slunečný den,
z jasného nebe blesk,
zaklínal jsem jen ať je to sen!
Kdo mi teď řekne,která je ta pravá,
nebude mě trápit a věrnost mi tím dává?
Znám Tě nebo se ještě hledáme?
Kde jsi?