Samota

Samota – ta stará paní,
svou přítomností vždycky ranní.
Nikdo z nás ji nemá rád,i ona je sama,
šedá, malá závistivá a přestárlá panna.

Nikdo nikdy nemiloval tuto ztrpklou dámu,
a tak chodí po světě a roznáší fámu:
„Že je láska zbytečná a přátelství taky.
Že samota je jenom jedna , lásky že jsou mraky!!“

Opak je však krutou pravdou, která mě teď děsí,
na světě je samota a jiné hrůzné běsy.
Nenávist a žárlivost – jsou jak noční můra.
Byli tu a budou tu jako nesmrtelná stvůra.

Každý se jim vyhýbá, nikdo je snad nemá rád,
možná by je vyléčil dobrý kamarád.
Proto pozor lidičky – přátele vždy mějte,
choďte rádi po světě, na lidi se smějte.