Lekce tance

Možná za to můžu já,
nevím,
ale svět se hroutí,
Možná to není jen tak
a věty a slova se pomalu kroutí,
v nějakou větu, kterou neslyším,
a slyšet ani nechci...

Díváš se mi do očí,
počkej...něco v nich vidím,
nebo spíš asi vidět bych chtěla,
....oči jako modré klokočí...
ano, píše se to často,
prý má jiskru v oku...

Jako nedopsaná věta
nebo snad příběh
tak
končí...něco, co ještě nezačalo,

Možná pohled...něco víc,
vytvořilo to pouto,
ty a já....nikdo a nic...
Neznám tě...
Možná bych chtěla...
Horoucí a přeci tak chladná těla,
cítím tvůj dech při tanci,
jak zmítá rytmus námi...snad...
Cítím stesk,
když končí naše lekce hudby?
Možná...

Třeba se ještě někdy uvidíme...

Snad někdy příště...
.....
...
..
.