Bolest, smutek a neštěstí

Krutost není Tobě cizí,
Žal můj v Tvých očích kéž zmizí,
Zabíjíš mě postupně,
Poddávám se potupně.
Sama, sama si za to mohu,
Že jsi mi nastavil nohu
A já o Tebe zakopla –
A srdce své tím odkopla.

Vše jednou jsi mi slíbil,
A já jsem sama, sama jen,
A z naší velké lásky zbyl jen sen, ošklivý sen.

Krutě mi dál ubližuješ,
Moji bolest utužuješ
A zabíjíš mou lásku zcela –
A já Tě hladit tak moc chtěla….

Dostal jsi mě.
Jsem víc sama,
Než kdykoliv v životě.
Snad i moje –
Zvláštní –máma
Byla lepší v té prázdnotě.

Zařídil jsi strašnou bolest,
Jako zvíře trpím –
Já se za to velmi stydím…
Že Ti tohle strpím.

Je mi líto, že jsem slabá –
Zvednout se a odejít,
Nejsem pro Tebe ta pravá,
Nejlepší – z očí sejít.

Netrap mě víc, už mě nech,
Když já to nedokážu –
Tohle s vášní nenávistnou
Prosebně Ti, lásko, kážu…..

Nech mě, prosím, odejít, ať už se s Tebou nesetkám,
Chci bolestem všem předejít, ale kam, já nemám kam
Jít a koukat na nebe…
Stále myslím na Tebe

Však nemohu dál nemohu
Pachtit se s tou bolestí
A to co cítím dokola –
Bolest, smutek a neštěstí.