Hvězda

Na nebi září jasné světlo,
světlo,které mi hlavu spletlo.
Celý den čekám,až ho opět uvidím,
až ho opět na dálku políbím.
Jen jak se začne stmívat,
běžím se po něm k oknu pilně dívat.
To světlo, Hvězda se jmenuje,
jednoduše čtyřmi čárkami se maluje.
Sleduji celou noc hvězdnou oblohu,
mám štěstí,vždy ji najdu,nemění polohu.
Mám spočítáno,rozzáří se jako druhá,
ale den,ten děsně dlouho trvá…
Přes den,musím si alespoň její jméno psát všude,
těším se opět na noc,až jen má bude.
Na dobrou noc čtu ji pohádku,
její jméno si pamatuji i pozpátku.
Vím,že jednou můj život vyhasne,
ale jak vyhasne,jasná Hvězda pro mou památku nikdy nezhasne.