Doufám?

Kdesi v dálce,
slyším tlukot srdce,
marná prázdnota dělí nás.

Ten tep je hudbou,
která nutí mě přemýšlet,
která nutí mě bdít.

Kam jsem to došla?
Co vlastně hledám?
Když sama moc dobře vím..

Vím o čem snít smím
a vím, co je zakázané,
vím, co hledám a vím,
kde to nenajdu.

Přesto kráčím dál,
kráčím cestou,
která ve mě nevěří.

Nedojdu tam, já to vím,
naučila jsem se nejít tou cestou kvůli cíli,
naučila jsem se ji jít pro kouzlo každého kroku.

Vím, že tam na konci,
čeká mě, co nehledám,
vím, že tam v dálce čeká kat.

Nedoufám ve druhou šanci,
jen tiše poklekám,
třeba se mýlím..mýlím snad.

Tak..proč se tedy ptám...?
Když vím, co nehledám.
Když vím, co mám.
Když vím, co znamenám.
Doufám?