Pour la Fée

Když boky svými kočičími
Rozkolébá krky lamp
Ni blankvers velikána, zasmušilý jamb
Ni hlt jenž hrdlo vysouší mi

Nevyzpívá povzdechnutím šedým
Komíhání roztoužených pat
Svist drápků, jen co máchne ostřím kat
A ševel úst se vtěsná v D dim

Když hřívou bledou prozlacenou
Rozžhne tmoucí báň
Ni stud Polibku Rodinova, kamenná má dlaň
Ni žalář s mříží uzamčenou

Nenasytný nezastaví proud
Jenž táhlým tepem spavých kontrabasů
Se z ramen, paží… snesl k pasu
Má zastavit se? Ztichnout? Vplout?