Anotace: Jeho oči jsou dvě studny beze dna, ve kterých se utápím, jeden jeho úsměv a začíná...
Jeho oči jsou dvě studny beze dna,
ve kterých se utápím,
jeden jeho úsměv a začíná svítat
v temnotě, kde dál hledám
světlo mým černým dnům,
jeho dlaně cítím i bez doteků,
a jeho hlas je tichý zvon
v nočních ránech samotářů.
Odchází, přec zůstává se mnou,
mávne rukou a mizí v jiných světech,
já zůstávám stát, snad krvácím
a pláču, nechte mě jít,
nechci milovat a nechci bojovat
boj s láskou předem prohraný,…
Je v Tobě skrytý potenciál básníka... piš dál... rozvíjet to v sobě... máš na to .-)
23.10.2006 09:17:00 | Levandule