Vlas na polštáři

Smutek stal se trnem v srdci
drásá ho a trhá,
snad chce mě trápit přeci,
ale čas zvolna mrhá,
mně srdce láskou roste,
znovu zas a zas,
citem všech tajných snů a krás.
Vše cizí mně však zdá se,
neznám stromy, vzduch ani kolem lidi,
chci tu Tebe ke své spáse,
oči bez Tvých úsměvů mi nevidí...
V hlavě ticho a Tvůj smích,
stýská se mi trošku, malinko...
Avšak není to tak,
stýská se moc a moc, moje Evinko...
Prázdná pohovka zbyla tady,
Tvoje vůně a na polštáři stočený je vlas,
vidím Tě tu stále, modré oči a těla vnady,
Chci být s Tebou, lásko zas...