Anotace: ... jsme dva .... na všechno ....dva ... / možná že někdo namítne že doba je dnes jiná ... a v nás je zastuzenej středověk, ale .... ať si. Ať si říká každý co chce ... stejně nakonec musí závidět ... !!
Víš Harry, já tomu taky moc nerozumím. Napíšu nějaký laciný blábol, a najde se pár lidí, co mi tu stovku dají. Lidi prostě nemají rádi složitější věci, chtějí slyšet nekonečné rýmy o lásce. Vsadím se, že kdybych tu dala Rimbauda, nikdo by to snad ani nečet... Nevím, nechápu, co chtějí. (ne však všichni, samozřejmě. Když se podívám na některé nejvíce hodnocené básně, chce se mi upřímnně brečet)
26.10.2006 17:38:00 | blondinnka
Harry, to je fakt nádhera, nádhera, nádhera... ani nevím, jestli jsem od Tebe něco hezčího četla :-)
25.10.2006 08:34:00 | Levandule
Myslím si,že vím pro koho jsi báseň složil.Teď v noci jsem na to přišla,když jsem si vás dva vybavila-tvou lásku a něhu k Ní.
25.10.2006 03:46:00 | s.e.n
...jo je to něžný...a něhu já můžu...jen se divím, že se to líbí i Petrovi...no jo,starý Řím je starý Řím ;-)))
25.10.2006 00:20:00 | no
V této básni je několik zajímavých obratů:
líbí se mi z nich asi nejvíce ten o kříšení kopretin v Praze, jinak jako celek je to pěkné, citové vyznání...
ač nejsem žena, zaujalo mě to.
24.10.2006 21:03:00 | Edo Tralipo
Máš tam skvelé myšlienkové a citové pochody
Po ich prečítaní je človek pný pohody
24.10.2006 20:57:00 | Luboško
Jako dva obrazy
z jednoho zrcadlení
navzájem v sobě
splynuti, propleteni...
jako dva světy,
co náhle v jeden splynou,
dlaň vlasy pohladí...
světy...už se neminou...
Ta je nádherná!!!
24.10.2006 20:22:00 | Cecilka
To sdělení je tak milé, že nemám řádný negativní argument k podivně spletenému klubku veršů a slok, které jakoby neměly žádný řád. Jo, Jindro, kdo se jednou sveze na vlně, ví a nezávidí, ale přeje.
24.10.2006 19:22:00 | Petr Miroslav