Karmínová královno

V koutě mé duše zpívají ptáci.
A když jsi se mnou, slyším ten zpěv.
Mé srdce zahořelo touhou.
Ale teď zmítá jím hněv.
Má Karmínová královno.

Já dal bych ti vše, výměnou za tvou lásku.
On nedal ti nic, jen bolest a pláč.
Však přesto jsi s ním, mě si nevšímáš.
Je tohle snad spravedlnost?
Má Karmínová královno.

Co má on a ne já? Sílu, moc, věk?
Se mnou se směješ, se mnou jsi šťastná.
A přesto – kdo by to byl řek?
Jemu říkáš mám tě ráda.
Má Karmínová královno.