Topím se v smutku

Proudy v řece chladnou,
zatáhlo se nebe,
na srdci tuze zebe,
rudé květy vadnou.
Kolem vítr hučí,
radost šla už spát,
led, co mrazí, začal tát,
to smutek mě teď mučí...
Sám v sobě,
ztratil jsem se,
jak ta jehle v kupce sena,
chladný úsměv, jako v hrobě.
Topím se v řece, kde vodou je pěna,
topím se a čekám pomoc Tvoji,
Tvé ruce, co vytáhnou mě z pěny ven,
Tvé oči, co rány zhojí,
úsměv, co rozzáří mi den...