Modrá

Na louce žil brouček,
sám a nikdo kol,
byl ještě mladý klouček
a trápil ho stesku bol.
Myslel na lásku jeho srdce,
na věci mylné,
na mravnence pilné,
neznal odpovědi přece.

Proč modré je nebe?
A ne třeba jako rty rudé,
třeba jednou bude...
Proč modrý je oceán?
Blankytné jsou tam vody,
avšak čiré jsou v lese brody.

Proč modrá je pomněnka?
Jemná a nevinná...
Proč mdodré jsou Tvé oči?
Proč se mi hlava točí,
když hledím do nebe
a myslím na Tebe.

To proto, že miluji Tě Evi moc,
má učitelko lásky,
chci líbat Tvé rty,hladit Tvé vlásky,
přeji sladké sny a dobrou noc...