I já svou zahradů snů mám,,v ní není nikdo sám a když zná heslo,vstoupit smí,být sám,je hnusný,,,zlý.
01.12.2006 20:39:00 | takova
zahrada snů, dveře se skřípotem otvírám
snad přivonět škvírkou aspoň smím
snad dírkou plotě uvidím
květy srdcí, jež tolik ráda mám
díky i Tobě za komentíky,
zahrada na blogu je Ti stále k dispozici
17.11.2006 23:38:00 | ni.va
Snad každý svou zahradu má,
kam ve snech přichází...
Ostatním prý vstup zakázán
a přesto zde jiné nachází.
Když víčka zavřou další den
a lidská těla jdou spát,
tak naše "Já", ten i ten
jdou do jedné zahrady rozum brát.
13.11.2006 16:53:00 | Roko
Že vstup je zakázaný?
Ne, tomu neuvěřím... :o)
vždyť když jdu kolem
jemně tepaných dveří,
cítím (krom vůně,
co do okolí vane),
že může vstoupit
každý s drahokamem
citu, kterým by mohl
květu sílu dát...
Ta zahrada se totiž
nedá zamykat...
:o)
12.11.2006 17:27:00 | Cecilka
Zahrada snů
znám a vím
často se u plůtku zastavím
Ta vůně
představy
a přání...
zahrada snů
ta touhou svou mě mámí
09.11.2006 18:10:00 | no
Dech se mi zastavil a cítím vůni květin, která mi něco tak krásně připomíná... tenhle styl tvorby je mi blízký...
02.11.2006 13:13:00 | Hannazka
Ahojky. Děkuji za komentář.. hodně mě to potěšilo. Vaše básně se čtou moc pěkně a některé jsou fakt nádherné.. =o)
01.11.2006 21:19:00 | Najlin
...jako bych to už četla...
Nebo jsem u Tebe v zahradě snů byla??? :-)
31.10.2006 15:43:00 | Levandule
..chci to taky tak jako ty pociťovat i potom, co se mi vše dá, chci toužit dál...krása...
31.10.2006 13:01:00 | Jarky