V bouři

Ohýbá se stromu kmen,
dřevatec se k zemi klaní,
zebe při pohledu ven,
tiše pláčou oči laní.
Sova oslepena bouří,
na větévce se drží,
listí v sloupcích krouží,
lesy chladnou a mlží.
Stesk dře mé tělo, kde Tě mám,
do té bouře vydal jsem se sám.
A nedaleko v nitru dění,
sedl jsem si na mech,
vedle říčka hučí, pění,
mně zastavil se dech...
Houf vrabců mi pěje,
jak daří se Tobě, mé lásce,
jak smutna je, jak se smějě,
jak zní tón v každé Tvojí hlásce.
Zpívají o Tvé radosti,
o kráse Tvého těla, o kráse celé,
chci tu Tebe, nemít starosti,
Miluji Tě a chci Tě celou...
Snad to není příliš smělé.