Zoufalá

Utíká,
Nemá kam,
Přesto schovat se chce,
Do náruče.
Hledá útulnou hřejivou jeskyni,
Je na ní křídou sepsán seznam,
Seznam toho, co se krásou míní,
Jak má vypadat správný lidský obal.
Avšak dívka,
Je neobyčejná,
Vymyká se,
"pravé" všední kráse.
Proto jeskyně je jí neprostupným kamením nepochopení zasypána,
Lomí se o ni,
Světlo jejího přání.
Rozhodla se vzdát se,
Že zhyne, zdá se.
Sedí tam a čeká,
Té jeskyni se jeskyně lásky říká,
A čeká tam dodnes.