Možná
Možná
láska, co končí, zrada a zmar.
To blízkost smrti tou bolestí žila,
věčné prokletí, danajský dar.
Častokrát nechtěl, ale i přesto psal
svoje smutné básně, své bajky.
On navždycky do nich celé srdce dal,
Svou duši v pavučinách krajky.
Za každým slovem a větou, kterou žil
skrýval svou lásku do bolesti
a s každou láskou, jakou si kdy vysnil,
zbylo mu v srdci méně štěstí.
Naděje, postůj, má hloupá naděje!
Třeba i jen maličká byla,
kdybys odešla, na všechno pozdě je,
to ty jsi můj život, má víla.
Možná se dočkám v tomhle svém životě,
pravé lásky se dočkám, možná.
A nebo umřu bez lásky v samotě…
… to ale až v té smrti poznám.
Komentáře (14)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Marsé - zamyslel jsem se...co takhle?
A princezna - jasně, že je. Stejně jako její ségra - si přečti Pohádku tady u mě :-)
08.11.2006 12:23:00 | G.P.
...s každou láskou štěstí přibývá,
když strážce srdce brány otvírá...
(a nejdřív možná musí být vysněná,
aby se později ve hmotnou změnila)
:o)
06.11.2006 11:24:00 | Cecilka
...,,tomhletom" je děsný slovo...vymysli to jinak, co třeba,, i v tomto"...je to tam jako facka :-) A přitom to je jinak fakt skvělý vyjádření tvých pocitů...když to opravíš, dám stovku ;-)
Jo a dík za mailík ;-) ta princezna je opravdická, to mi nevymluvíš :-)
06.11.2006 10:48:00 | no
Vždycky sázím na jednu kartu - proto tak často prohrávám, ale jinej už nebudu :-)
06.11.2006 09:34:00 | G.P.
Myslím, že se teď nacházíme v podobném období a světě bolesti a lásky... tělo mi stále to dává jasně najevo...
Báseň je vynikající :-)
06.11.2006 08:13:00 | Levandule
...ty nej. díla tvoří láska ...
...pak rozum a víra ...
...co dodat ...
...snad jen , :) ...
06.11.2006 06:58:00 | WhiteSkull
Nač skrýt lásku do bolesti?...
Žít jí... velké štěstí!
A pravá láska ukrytá,
básníkům duši otvírá...
Krásně jsi to dnes napsal...
06.11.2006 06:43:00 | Koprtinka