Dotykem rukou přenesený kód ...
Dotykem rukou přenesený kód ...
Anotace: ... dotyk to je třetí schod .... při stoupání po schodech lásky /pohled, slovo, dotyk, ....intimní dotyk /
tak první otázka zůstala nevyřčená.
Za smíchem ale slova skryta řvala,
v bezedném moři smutků utopená...
Dotykem rukou přenesený kód
ten otevřel nám skryté zámky,
neřešili jsme jestli je to vhod,
když k zemi padly poslední kusy látky.
V místnosti bez oken, v temnu mé kanceláře,
já přišel k tobě jak tvůj kluk,
... ... i otec beze jména,
a tam kde nikdy nepronikla slunce záře,
ty byla jsi tu se mnou ve své kráse,
má dcera, .. a také moje žena.
V návratu spojení touhou tažných ptáku
po milování doma bez zábran,
jak malomocných slzy, když touží po zázraku,
... pak naše slova odtékala z neléčených ran.
Komentáře (15)
Komentujících (15)
Doporučit
Tisk
Jistě chodíš moc rád do kanceláře.Nejen prací živ je člověk,že?
Ber to jako malinečkou závist.Vždyť já ti to přeji.
09.11.2006 17:04:00 | s.e.n
:))nemůžeš vědět, jak moc málo hezká jsem, ale to je jedno:))moc pěkná báseň
07.11.2006 18:51:00 | Trdlo
je nádherná..jen věcný dotaz,o jaké marcelce se v komentáři k mému dílku Došla mi slova mluví? ;)
07.11.2006 15:25:00 | Ayla
Pane jo....Skvostné!
(druhý řádek ve slově nevyřčená si oprav počáteční písmenko)
07.11.2006 08:03:00 | smudlinek
Po celém schodišti provází nás dotýkání...
ať už "jen" myšlenkou a nebo pohledem...
po celé cestě se naše jemná těla prolínají...
dík tomu, co si dáme, mnohdy i létat dovedem...
:o)
07.11.2006 07:53:00 | Cecilka
Se nedivím, že nespíš....s takovejhlema myšlenkama to ani nejde...co, starouši ;-))) :-p
07.11.2006 03:03:00 | no