dno

Jak kdyby tři páry tvých kráčivých očí
Na mě hleděly
Tak strnule a chladně
A chtěly mi dokázat,že opravdu jsem
Tam,kde si myslím
(kvůli tobě)
Na dně...
Tvůj pohled vážně mrazí
A připomíná mi,že ty jsi ten
Kdo mě vždy na kolena srazí
Ať se bráním sebevíc
Ať sebevíc se vzpouzím
Nenávidím tě,zavrhuji tě..
A druhý den zas v tvé posteli
Sama se vzbouzím
Vzal sis mé srdce bez obřadné poklony
Beze slov plných něhy
Jen pošlapals ho,rozsápal
A pak při procházce u řeky
Pohodil na oba dva břehy
Já posbírám do jednoho
Všechny ty špinavé cáry,složím je,očistím
A s rukou nataženou
Konečně s nimi zmizím ti v dáli