Smutné výročí

už je to skoro rok
k minulosti zpátky krok
i přes tu pomyslnou hranici
jsem jen hříšnice se kající

proti vůli do vzpomínek návrat
nepřekonatelná závrať
jen kradmé útržky z dřívějška...

Jediné slovo mě nutí zas vzpomínat
nic, co by tě mohlo zajímat,
ale stejně vím, že jsi na tom stejně
hluboko uvnitř křičíš
dál ráda měj mě
tvoje chování to jenom zakrývá
jako přírodu zima mrazivá

už je to skoro rok,
co jsem udělala první krok
do svojí vlastní záhuby,
svět obrátil se naruby

až budem zas tam co vloni,
vzpomeň si,
kdo pro tebe slzy roní

a básničky píše po nocích,
je to mé srdce planoucí